Jak ten čas letí… Jsou to už tři roky, co byl nebohý Blaze Bayley téměř z hodiny na hodinu vykopnut z IRON MAIDEN. Za tu dobu se však stačil na hudební scéně etablovat jako samostatný umělec, vytřít řadě kritiků zrak svým debutem „Silicon Messiah“ a plynule navázat loňským albem „Tenth Dimension“. Jenže Blaze není dnešní, dobře ví, jak krátká je lidská paměť, a tak celkem správně nechce poskytnout svým fanouškům čas k oddechu. Proto pilně jako včelička koncertuje kde se dá a na důkaz své dobře odvedené práce nás jakoby bokem poctil aktuálním živákem „As Live As It Gets“.

Je sice trochu polemické, zdali vydávat dvě CD živé nahrávky s pouhými dvěmi studiovými alby na kontě, ale nesmíte zapomenout na to, že Blaze není na hudební scéně žádný nováček. A tak hned po otvíráku „Speed Of Light“ zazní stará známá „Two Worlds Collide“, z repertoáru IRON MAIDEN a hned po ní také stará, ovšem rozhodně ne známá, „Steel“ od WOLFSBANE. Z čeho vybírat tedy Blaze rozhodně má. Nehledě na vlastní materiál, který jak se zdá na koncertech taky skvěle funguje. Skladby jako „Born As A Stranger“ a „The Brave“ patří určitě k tomu nejlepšímu, co může Blaze předvést. A v ničem si v koncertní podobě nezadají s epičtějšími kousky typu „Stare At The Sun“ nebo třeba „Tenth Dimension“.

O tom, že by mohl Blaze vynechat „Futureal“, nemůže být ani řeči, o to víc ale překvapí skrytá hymna „Sign Of The Cross“, kterou já osobně velmi ctím, a to jak v podání IRON MAIDEN, tak v Blazeově projevu. Jako klad bych viděl skutečnost, že i když tyhle skladby zpívá Blaze, rozhodně nemají zvuk IRON MAIDEN, je tu kladen víc důraz na riffy a i melodické linky zní tak nějak… jinak, což je bezva. A aby nebylo těch Maidnů málo, přihodil nám frontman ještě třešničku v podobě skladby „Virus“, kterou mám strašně rád a jsem hrozně nerad, že se jí v řadách IRON MAIDEN nedostává náležité pozornosti. Suverénně nejzvláštnějším kouskem z celé dvojplacky je cover verze „Dazed & Confused“ od LED ZEPPELIN, která tedy rozhodně stojí za poslech.

Pokud bych se měl vyjádřit ke zvukové dramaturgii nahrávky, budu muset být skeptičtější. Ne rozhodně nejde o práci nějak odfláknutou. Právě naopak. Zvuk je hutný, čistý, skladby rozhozené tak, aby CD nenudilo, ale… ale… není to „živák“. Živý záznam možná, ale ne živák. Blaze skvěle zpívá, kapela mu zručně sekunduje, ale po celou dobu mi nějak nesedí celková (ne)spojitost nahrávky. Skladby nebyly nahrávány na jednom koncertě, jsou to spíš střípky poskládané z více vystoupení. Veškerá jiskřící magie mezi obecenstvem a kapelou tím byla úplně znehodnocena a dává tím nahrávce pouze punc jakéhosi živého best of. Není zde patrná jediná nadbytečná finesa, kterou by kapela zpestřila svůj set oproti nahrávce ze studia a do rukou posluchače se tak dostává jen to co už důvěrně zná z albového podání. S výjimkou před a po skladbového jásání publika. Což mi ale připadá trochu málo.

Toto album mi zkrátka přijde málo živé. A přestože na současný live průměr určitě dosáhne, mezi klenoty se určitě nezařadí. Mám-li srovnávat s konkurencí, tak mnou nedávno recenzovaní ANCIENT RITES byli tedy mnohem lépe zpracovaní a přínosnější nežli BLAZE. Lépe si vedou i kolegové ANNIHILATOR, které naposlouchávam pro další recenzi. Jméno bývalých chlebodárců IRON MAIDEN a jejich geniální „Rock in Rio“ raději ani nebudu vytahovat.